Probiotika, prebiotika a synbiotika: jaký je rozdíl

Probiotika jsou živé mikroorganismy, prebiotika jsou látky, které jim slouží jako potrava, a synbiotika spojují obojí v jednom produktu. K tomu se v posledních letech přidala i postbiotika – neživé mikroorganismy nebo jejich části. Všechny čtyři pojmy mají přesné odborné definice, které stanovila Mezinárodní vědecká asociace pro probiotika a prebiotika (ISAPP).

Přehled: čtyři pojmy v jedné tabulce

Co jsou probiotika?

Podle definice Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a WHO, kterou v roce 2014 potvrdila ISAPP, jsou probiotika „živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství přinášejí hostiteli zdravotní přínos“. Důležitá jsou tři slova: živé, dostatečné množství a prokázaný přínos.

Nejčastěji jde o bakterie z rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, případně o kvasinku Saccharomyces boulardii. V roce 2020 vědci rod Lactobacillus rozdělili na 25 rodů, proto se na etiketách setkáte se starými i novými názvy – například Lactobacillus rhamnosus se dnes oficiálně jmenuje Lacticaseibacillus rhamnosus. Jde o tytéž bakterie.

Proč záleží na kmeni?

Mikroorganismy se označují rodem, druhem a kmenem – podobně jako jméno, příjmení a rodné číslo. Vlastnosti a výsledky studií se vážou ke konkrétnímu kmeni, ne k celému druhu. Proto je dobré, když výrobce kmeny uvádí.

Co znamená CFU?

CFU (kolonie tvořící jednotky, česky KTJ) vyjadřuje počet živých mikroorganismů schopných růst. Na etiketách se uvádí v milionech nebo miliardách na denní dávku. Užitečnější je údaj platný do konce trvanlivosti – živých kultur časem ubývá. Víc o čtení etiket najdete v článku Jak číst etikety doplňků stravy.

Jsou kvašené potraviny probiotika?

Ne vždy. Jogurt, kefír, kysané zelí nebo kimchi vznikají díky mikroorganismům a často je i obsahují. ISAPP je však označuje jako kvašené (fermentované) potraviny. Pojem „probiotikum“ vyžaduje konkrétní, definované kmeny ve známém množství s prokázaným přínosem. Kvašené potraviny jsou přitom přirozenou a chutnou součástí pestré stravy.

Co jsou prebiotika?

ISAPP v roce 2017 definovala prebiotikum jako „látku, kterou selektivně využívají mikroorganismy hostitele a která přináší zdravotní přínos“. Zjednodušeně: je to potrava pro prospěšné mikroorganismy ve střevě.

Nejznámějšími prebiotiky jsou některé druhy rozpustné vlákniny – inulin (například z kořene čekanky), fruktooligosacharidy a galaktooligosacharidy. Přirozeně je najdete například v cibuli, česneku, pórku, chřestu, banánech, ovsu nebo luštěninách.

Ne každá vláknina je prebiotikum. Prebiotikem je jen taková, kterou mikroorganismy ve střevě selektivně využívají. Vláknina jako celek je však pro stravu důležitá – EFSA pro dospělé považuje za přiměřený příjem 25 g vlákniny denně.

Co jsou synbiotika?

Synbiotikum je podle ISAPP z roku 2020 „směs obsahující živé mikroorganismy a látky, které selektivně využívají mikroorganismy hostitele, přinášející hostiteli zdravotní přínos“. Jde tedy o kombinaci probiotik a prebiotik v jednom produktu.

ISAPP rozlišuje dva typy:

• Komplementární synbiotikum – probiotikum a prebiotikum, z nichž každé samostatně splňuje svou definici.
• Synergické synbiotikum – látka v něm je vybraná tak, aby ji využíval právě přidaný mikroorganismus.

Co jsou postbiotika?

Nejnovější pojem. ISAPP v roce 2021 definovala postbiotikum jako „přípravek z neživých mikroorganismů a/nebo jejich složek, který přináší hostiteli zdravotní přínos“. Na etiketě je poznáte podle označení jako „inaktivované buňky“ nebo „tepelně ošetřené“ bakterie. Výhodou je, že nejsou citlivá na teplo ani na skladování tak jako živé kultury.

Jak vybírat a užívat?

• Hledejte názvy kmenů a počet CFU na denní dávku, ideálně do konce trvanlivosti.
• U prebiotik sledujte druh a množství vlákniny v gramech nebo miligramech.
• Dodržujte skladování podle obalu – některé kultury vyžadují lednici, jiné ne.
• Nemíchejte živé kultury do horkých nápojů, teplo je může poškodit.
• S vlákninou začněte pomalu, pokud na ni nejste zvyklí, a pijte dostatek vody.